Zdraví, Health

Dědičná onemocnění

Každé plemeno psa (i kříženci) má sklony k nějakým dědičným onemocněním.  Mezi lidmi panuje často pověra, že kříženci a voříšci jsou zdraví, to ale není pravda. Spíš o jejich chorobách nikdo neinformuje, ba nikdo je ani nezkoumá. Nebo snad znáte voříška, jehož majitel se zajímá o počet zubů? Nechal mu provést vyšetření na dysplasii, luxaci patelly, dědičná oční onemocnění, hladinu hormonů štítné žlázy? Já tedy ne. Při spoustě dědičně podmíněných onemocnění nemusí pes projevovat vůbec žádné nebo jen mírné příznaky, zvláště jedná-li se o nízký stupeň postižení. Pro chov je ale důležité toto vědět a to zejména proto, aby se nespojovali dva jedinci se stejným problémem, protože to by mohlo přinést těžší postižení u štěňat.

U belgických ovčáků se nejčastěji sledují tato onemocnění:

Méně často se sleduje funkce štítné žlázy, vrozené srdeční vady, třeba luxace patelly či další DNA vyšetření, například maligní hypertermie (MH) či Mucopolysacharidóza typu VII – Sly syndrom (MPSVII).

Povinné do chovu jsou DKK (od roku 1995),  od roku 2012 také DLK. Pro výběrový chov je povinné platné vyšetření DOV (ne starší 12-ti měsíců)

Dysplasie kyčelního kloubu

Označovaná jako DKK nebo mezinárodně jako HD (hips dysplasy)

Dysplasie kyčelního kloubu je velmi frekventované onemocnění psů. U některých plemen jím trpí i drtivá většina populace. U belgických ovčáků tímto onemocněním trpí cca 10-20 % psů, ovšem drtivá většina má jen přechodnou nebo mírnou dysplasii. Střední či těžký stupeň dysplasie se vyskytuje v rámci ČR velmi vzácně. Dysplasie má za následek horší funkci kyčelního kloubu, tedy následně u vyšších forem problémy s pohybem. Dysplasie kyčelního kloubu je nemoc z větší části dědičná, ale ovlivněná také způsobem výživy a zátěže štěněte (až do úplného ukončení vývinu kostry).
Nízké stupně dysplasie (1-2) nedělají obvykle psům žádné problémy ani bolesti a nejsou pouhým okem poznatelné.

Rozlišuje se pět forem dysplasie:
RTG DKK 0 neboli také HD A (podle mezinárodního hodnocení) znamená jedince úplně prostého dysplasie, klouby jsou pěkně vyvinuté, usazené v hlubokých a pravidelných jamkách. Norbergův úhel je 105° a nebo vyšší.
RTG DKK 1 neboli HD B znamená přechodný stupeň dysplasie – kdy není možné DKK vyvrátit ani potvrdit. Většinou se jedná o nepatrné změny úhlu nebo na kloubu
RTG DKK 2 neboli HD C znamená lehký stupeň dysplasie – lehké funkční změny na kloubu a nebo změny úhlu.
RTG DKK 3 neboli HD D je střední forma dysplasie. Jedná se o výraznější změny funkčnosti kloubu a výrazné odchylky od ideálního úhlu. Jedinci s dysplasií HD D mohou vykazovat problémy s pohybem (bolestivost).
RTG DKK 4 neboli HD E je těžká forma dysplasie – velmi výrazné změny funkčnosti kloubu a velmi malý úhel. Jedinci s dysplasií HD E mohou a většinou i vykazují problémy s pohybem.

RTG DKK se udává jako číslo před lomítkem a za lomítkem (např. 2/1), kde první číslo znamená postižení levého kloubu a druhé postižení pravého kloubu. Mezinárodní hodnocení (HD A, B, C, D, E) se stanovuje podle horšího kloubu.
RTG DKK je povinný do chovu pro belgické ovčáky od roku 1995, přičemž maximální přípustný stupeň je 2/2, tj. HD C.  Pro výběrový chov je vyžadován stupeň 0/0, tj. HD A.

Vyšetření probíhá v úplné sedaci (lehké narkóze), pes leží na zádech, se zadními končetinami nataženými za sebe, jeden pomocník drží psa za hrudník a hrudní končetiny, druhý za pánevní nebo je pes vyvázán do tzv.“kolíbky“.  Vyšetření mohou provádět pověřená pracoviště a vyhodnocovat veterináři s aprobací od Veterinární komory. 

HDA

HD A – bez dysplasie

HDC

HD C – mírná forma dysplasie

HDD

HD D – střední forma dysplasie

HDAE

HD E (DKK 0/4) – jedna kyčel bez dysplasie, druhá s nejtěžší formou

Dysplasie loketního kloubu

Označovaná jako DLK nebo mezinárodně jako ED (elbows dysplasy)

Dysplasie loketního kloubu je velmi frekventované onemocnění psů. Bohužel v našich končinách stálo dlouho bokem pozornosti. To ovšem neznamená, že neexistuje. V zemích, kde je vyšetření běžné, např. v USA, Kanadě a severských Evropských státech byl konstatován u belgických ovčáků vyšší výskyt DLK než DKK. První vyšetřený BO v ČR na DLK byla v roce 1998 právě naše fenka. O celých 14 let později bylo v ČR zavedeno toto vyšetření jako povinné pro belgické ovčáky. V mnoha zemích světa však stále není rutinně prováděno. 

Lokty jsou důležitým prvkem v pohybu psa, může na ně být přenášeno až 60% hmotnosti psa, proto je důležité sledovat jejich kvalitu. 

V rámci vyhodnocení stupně dysplasie se posuzuje utváření kloubu a případná artróza. Na rozdíl od DKK se zde nehodnotí úhel.

Důvody DLK jsou zřejmě podobné jako u DKK – z části dědičné zatížení, zčásti nevhodná výživa a vysoké zatížení rostoucího psa.

Rozlišují se 4 formy DLK:
DLK 0 – bez dysplasie
DLK 1 – mírná dysplasie
DLK 2 – střední dysplasie
DLK 3 – těžká dysplasie

Tak jako u DKK, i u DLK se zapisuje výsledek jako číslo / číslo, což vyjadřuje postižení levého a pravého loktu.

Vyšetření probíhá v úplné sedaci (lehké narkóze), snímkují se tři pozice (oba lokty zezhora, každý loket pokrčený zboku). Vyšetření mohou provádět pověřená pracoviště a vyhodnocovat veterináři s aprobací od Veterinární komory.

 

Spondylartróza

Označovaná jako SA (Spondylarthrosis)

Spondylartróza je dědičně podmíněné degenerativní onemocnění páteře, při kterém vznikají artrotické změny na meziobratlových kloubech a kloubních výběžcích, degeneruje meziobratlová ploténka a tvoří se osteofyty (výrůstky) na obratlech. Tyto příznaky mají za příčinu zhoršenou funkci páteře a bolestivost.

Stejně jako u DKK a DLK není ještě přesně stanovená dědičnost, nicméně koeficient dědivosti mluví o částečném genetickém podkladu, který zřejmě může být akcelerován přetěžováním, nárazy při skocích nebo drobnými úrazy.

Rozlišují se 4 formy SA:
SA 0 –  bez postižení
SA 1 – lehká forma
SA 2 – střední forma
SA 3  – těžká forma

Vyšetření probíhá obvykle v sedaci, snímkuje se páteř psa ležícího na boku (od krční po bederní část). Vyšetření mohou provádět pověřená pracoviště a vyhodnocovat veterináři s aprobací od Veterinární komory.

 

 

OCD

Neboli Osteochondróza

Osteochondroza je částečně geneticky podmíněné onemocnění kloubní chrupavky postihující řadu kloubů, větší náchylnost k němu mají velká a obří plemena a rychle rostoucí jedinci. Chrupavka se zesiluje, dochází k nadměrnému růstu, což znemožňuje její správnou výživu. Následně vznikají trhliny a může dojít i k odloučení části chrupavky.  Tento odloučený kousek pak způsobuje velkou bolestivost v kloubním pouzdru.  Uvolněné kousky chrupavky mohou osifikovat a nebo způsobit artrózu kloubu. V těžších případech je nutné chirurgické řešení.

Příčinou jsou genetická zátěž, dále rychlý růst (často způsobený energeticky vydatnými krmivy), nadměrný přísun vitamínu D, vápníků a fosforu v období růstu či nadměrná zátěž rostoucího psa. 

Nejčastěji se OCD vyskytuje na ramenních kloubech. V rámci České republiky se vyhodnocuje OCD na ramenních kloubech samostatně. Vidíte-li někde zápis OCD neg., jedná se právě o negativní OCD na ramenních kloubech. Pokud je OCD viditelná v loketním kloubu, ovlivní výsledek DLK.

Rozlišují se 2 formy OCD:
Nepostižen (někdy také udáváno jako neg. nebo „-„) -bez postižení
Postižen (někdy také udáváno jako pozit. nebo „+“) – postižen OCD
Zápis se provádí pro každý kloub zvlášť, tedy například:
nepostižen / postižen, což může být také zapsané jako neg/pozit. nebo -/+.

Vyšetření se provádí rentgenologicky v celkové sedaci a je vhodné jej provést současně s vyšetřením na DKK, DLK a SA.

LTV

Přechodový obratel – Lumbosacral transitional vertebra

LTV je vrozená vada utváření páteře v lumbosakrálním spojení (spojení mezi bedry a pánví). Jedná se o geneticky podmíněný defekt, který (vzhledem k tomu, že je vrozený) není ovlivněný výživou či zátěží psa. 

Rozlišuje se 5 forem LTV:
LTV 0 – korektní utváření, bez postižení
LTV 1 – mírná forma
LTV 2 – střední forma
LTV3  – těžká forma
LTV4 – abnormální počet bederních obratlů (6 nebo 8)
Často se také ve vyhodnocení můžete setkat s konstatováním, zda je LTV (v případě, že je nějaká forma postižení) symetrické nebo nesymetrické, přičemž se předpokládá, že právě nesymetrické LTV vede k vyšší jednostranné zátěži pohybového aparátu psa a případnému rozvoji dalších vad, jako je DKK nebo SA.  Rovněž se zkoumá souvislost LTV se syndromem Cauda Equina a výhřezem meziobratlové ploténky.
Jedinci s LTV1 obvykle nemívají pohybové potíže, rovněž tak jedinci s LTV4 (nekorektní počet obratlů). Jedinci s LTV3 mohou mít výraznější pohybové obtíže.

Vyšetření se provádí rentgenologicky v celkové sedaci a ve většině případů je lze posoudit ze standardního snímku prováděného pro RTG DKK.

V severských zemích, Švýcarsku, Rakousku se LTV vyhodnocuje již několik let (cca od r.2015-2017), v ČR dosud není metodika Veterinární komory a vyhodnocuje jej jen několik veterinárních lékařů, rutinně cca od rou 2021.

VA

Anomálie obratlů – Vertebrae anomaly

V rámci vyšetření páteře je možné hledat nejenom artrotické změny svědčící pro SA, ale také nekorektní utváření obratlů nebo jejich nekorektní počet.

Pes má správně 7 krčních, 13 hrudních, 7 bederních a 3 křížové obratle (křížové jsou srostlé v křížovou kost) a dále různý počet obratlů ocasních. V případě, že má nekorektní počet krčních, hrudních, bederních či křížových obratlů, případně jsou deformované, vydává se posudek o anomálii obratlů (a v opačném případě lze uvést, že pes nemá anomálie obratlů).

Vyšetření se provádí rentgenologicky v celkové sedaci a ve většině případů je lze posoudit ze standardních snímků prováděných pro SA.

DOV

Dědičná oční onemocnění

Existuje mnoho různých dědičných chorob očí. Jsou plemena, která jsou určitým z nich velmi zatížena (např.kolie, sheltie, border kolie, australští ovčáci jsou typická plemena pro výskyt CEA, …).

V České republice se vyšetřuje standardně na 14 očních vad:

  • Goniodysplasia
  • Cataracta (dědičná)
  • PPM – Persistentní pupilární membrána
  • Hypoplasia / Micro papilla
  • RD – Retinální dysplasie
  • PHTVL/PHPV 
  • CEA – Collie eye anomaly
  • Distichiasis / Trichiasis
  • Entropium
  • Ektropium
  • Corneal dystrophy
  • Cataracta (nedědičná)
  • Lens luxation
  • PRA – Progresivní retinální atrofie

U belgických ovčáků nejčastěji z dědičných očních vad vidíme PPM ve formě Iris-Iris, což jsou zbytky nevstřebané pupilární membrány a v této podobě nezpůsobují žádné problémy s viděním a nejsou tedy důvodem ke kvalifikaci „Není prostý dědičných očních vad“ ani k vyřazení z chovu.  PPM Iris-Iris pokud je vyšetřována u štěňátek také často ještě sama zmizí. Ze závažnějších problémů nutno jmenovat zejména dědičnou kataraktu, retinální dysplasii nebo PHTVL/PHPV. Toto jsou již nemoci, které bezprostředně ovlivňují zrak psa a vedou k vyloučení z chovu.

Na rozdíl od třeba rentgenů skeletu, které se provádí obvykle jednou za život psa, u dědičných očních vad je žádoucí vyšetření opakovat, protože dochází k vývoji s věkem (neboli „čisté oči“ v roce vůbec nemusí znamenat čisté oči ve třech letech). 

Některá plemena mají povinná vyšetření štěňátek nebo povinná do chovu. Belgický ovčák k nim nepatří a vyšetření DOV ne starší 12-ti měsíců se požaduje pouze pro selektivní chov.

Nicméně vřele doporučuji oči vyšetřovat a to nejméně před použitím v chovu. Platnost vyšetření je 12 měsíců a typický věk pro první záchyt například dědičné katarakty je kolem třetího roku věku.

Naši psi a naše odchovy tvoří velmi podstatnou část vyšetřených belgických ovčáků v ČR! Náš Torbrook´s Jasper V Kovarny byl dokonce úplně prvním BO v ČR vyšetřených preventivně (bez jakýchkoliv potíží se zrakem). 

Vyšetření se provádí při plném vědomí psa, po předchozím „rozkapání“ očí speciálními kapkami dochází ke kontrole očního pozadí speciální kamerou. Vyšetření je časově poměrně nenáročné a pro psa nebolestivé.