Odčervení
Vnitřní i vnější paraziti jsou něco, s čím musí majitel psa vždy počítat. Nelze spoléhat na to, že je-li o pejska dobře postaráno, nemá parazity! Parazity se může nakazit nejen na vycházce (zejména malé štěně škrkavkami), ale i z kontaminovaného krmiva (tasemnice). Je proto nezbytně nutné pravidelně odčervovat nebo nechat dělat rozbory trusu.
Paraziti ale zase nejsou ničím tak otřesným, abyste se jich museli bát. Při běžných hygienických zásadách Vám ani Vašim dětem prakticky nehrozí riziko. Pro pochopení principu prevence a léčby je dobré znát vývojové cykly vnitřních parazitů.
Nejčastějšími vnitřními parazity psů jsou:
škrkavka psi (Toxocara canis)
Je to oblý, bílý červ, vyvíjející se bez mezihostitele, vyskytující se zejména u štěňat. Přenos se uskutečňuje mezi nakaženými jedinci. Vajíčka se dostanou do trávící soustavy, odtud se larvičky dostanou střevní sliznicí do krevního řečiště, do srdce, plic, průdušek, průdušnice. Jejich přítomnost v průdušnici dráždí psy ke kašlání, larvičky jsou vykašlány a spolknutím se dostávají zpět do střeva, kde se vyvinou v dospělce. Vylučují nebezpečné toxiny. Přenos je možný i v nitroděložním vývoji, tzv. migrujícími larvami a v době kojení. Škrkavky jsou u psů nejčastější a je obtížnější se jich zbavit, protože kromě důkladného odčervení musíte provést také důkladnou dezinfekci prostor, kde pes žije, což není vždy proveditelné (např. na zahradě). Zamoření populace psů v ČR je extrémně vysoké.
tasemnice (cestoda)
Tasemnice jsou plošší červi parazitující ve střevech. Vývojový cyklus: koncové články tasemnice nabité vajíčky odcházeji společně s trusem (podle druhu tasemnice je lze většinou v trusu odhalit pouhým okem jako malé bílé obdélníčky). Vajíčka kontaminují okolí. Tzv. mezihostitel (většinou se jedná o hospodářská zvířata) se nakazí vajíčky a v jeho těle vyrůstá boubel. Pozře-li Váš pes syrové maso s takovým boubelem, je vývojový cyklus dokončen. Z vývojového cyklu je jasné, že přenos mezi psy navzájem není možný a při krmení veterinárně kontrolovanou stravou je nákaza prakticky vyloučena. Je také zřejmé, že se nemusíte obávat, že se nakazíte Vy sami, protože většině „psích“ tasemnic (až na Měchožila zhoubného) se ve Vás prostě „nelíbí“. Ovšem tasemnice jménem Dyplidium caninum si jako mezihostitele vybrala blechy a všenky a proto je třeba po každé invazi blech nejen odblešit, ale i odčervit (pes se může nakazit při vykusování blech).
Prostředky k odčervení
V dnešní době je na trhu mnoho kvalitních prostředků k odčervení Vašeho pejska. Na odčervení se nevyplatí šetřit. Prosím nepoužívejte IVOMEC. Tato vysoce účinná vakcína byla původně vyvinuta pro ovce, ne pro psy a je zaznamenáno mnoho případů úhynu po aplikaci (zejména kólie, šeltie). Ze spolehlivých odčervovacích prostředků je možno jmenovat: BANMINTH PASTE (pasta, vhodná zejména pro malá štěňátka), BANMINTH tablety, DRONTAL JUNIOR, DRONTAL PLUS, CESTAL, PRATEL, PRAZINON, OPTIVERMIN, DOLPAC… Všechny jmenované (až na Banminth a Drontal Junior) zabírají na tasemnice i škrkavky. Dodržujte dávkování uvedené na obalu. Výhodné je odčervovací prostředky střídat. Tablety podávejte přímo do tlamy. Do otevřené tlamy na kořen jazyka položte tabletku, tlamu zavřete a psa chvíli podržte a hlaďte pod krkem. Pes obvykle bez problémů tabletku spolkne.
Dobrým přípravkem na odčervení a také vnější parazity je STRONGHOLD, lék se podává vymačkáním pipetky na kohoutek psa do srsti a účinkuje 6-8 týdnů proti škrkavkám, tasemnicím, blechám a kožním parazitům a je naprosto bezpečný i pro malá štěňátka.
Intervaly odčervení
Malé štěňátko, tak jako všechna mláďátka, je tak trochu čuňátko a sní na co přijde, i to, co k snědku není. Proto je třeba poměrně často odčervovat. Naše štěňátka jsou do 2 měsíců věku 3-4x odčervená. Po koupi asi za týden odčervěte štěňátko opět a to i spolu s dalšími psy, které vlastníte. Další odčervení provádějte každé cca 4 týdny až do věku 6 měsíců. Dále již stačí jen v 9 a 12 měsících a od té doby 2x ročně. Místo odčervení je možno odebrat vzorek trusu a nechat udělat rozbor a odčervit až na základě výsledku rozboru. Pokud po odčervení najdete v trusu škrkavky či tasemnice, vždy opakujte odčervení ještě dvakrát po 10-14 dnech. Vaše štěňátko by také mělo být odčerveno 2 týdny před každým očkováním. Fena má být navíc odčervená ještě před krytím. Z vlastní zkušenosti nedoporučuji odčervovat březí fenu, i když většina přípravků se chlubí tím, že není toxická ani vůči malým plodům v březí feně, praktické zkušenosti jsou bohužel jiné a je zbytečné březí fenu zatěžovat.
Ošetření proti zevním parazitům
Tak jako i ten nejlépe ošetřovaný pes se může nakazit vnitřními parazity, může se nakazit i těmi vnějšími. O přisání klíšťat ani nemluvě. Rizikem pro invazi blech jsou zejména svody, bonitace, cvičiště, apod., prostě místa, kde se najednou schází větší počet psů.
Na našem trhu je nyní více kvalitních preparátů v podobě sprejů, pipet (spot-on) nebo obojků. Různé preparáty uvádějí různou dobu účinnosti proti blechám a klíšťatům (obvykle vždy déle působí proti blechám) a také různé dávkování případně minimální věk psa pro použití. Čtěte proto vždy návod. Účinnost se obvykle neztrácí ani koupáním psa.
Další možností jsou přírodní spreje či spot-on na bázi přírodních olejů, které mají obvykle kratší účinnost, ale nezatěžují přírodu ani pejska.
Vaše štěňátko bude samozřejmě ošetřené, datum ošetření najdete na kupní smlouvě.
Špatnou zkušenost udělalo mnoho majitelů psů (i belgičáků) s přípravkem BRAVECTO či NEXTA, které v mnoha případech vedly k neurologickým potížím a dokonce i smrti psů (jak je zdokumentováno i v Evropském hlášení nežádoucích účinků). Bravecto se podává formou tablet a je často doporučované při invazi blech a bohužel i jako prevence napadení klíštětem, přičemž sám výrobce udává, že nemá repelentního účinku a klíště se musí nejprve přisát, tedy teoreticky může psa stihnout nakazit.
Očkování
Oproti všeobecnému povědomí občanů není nejčastější nemocí psů vzteklina, ale psinka, parvoviróza a různé další střevní virózy. Je tedy doporučené očkovat nejen proti vzteklině (ta je v ČR povinná), ale i proti těmto onemocněním.
PSINKA
neboli katarální horečka psů je vysoce nakažlivé onemocnění, jehož původcem je virus a přenos se uskutečňuje kontaktem s nakaženým zvířetem. Onemocní převážně štěňata a to většinou od 3. měsíce věku. Příznakem je vysoká horečka (pozor! normální tělesná teplota psa je do 39 – 39,5 °C !!!), která trvá dva dny, pak klesá a zase stoupá. Dalšími příznaky jsou podle formy onemocnění (rozeznávají se tři formy) výtoky z nosu, očí, zvracení, těžké krvavé průjmy, suchý dráždivý kašel, nervové záchvaty. Pokud je zachycena v počátku, její léčba může být úspěšná, často ale zanechává trvalé následky (např. v důsledku kritického období výměny zubů vzniká tzv. psinkový chrup, tj. žluté, snadno se kazící zuby bez skloviny nebo pouze se slabou, málo odolnou sklovinou).
PARVOVIRÓZA
je vysoce nakažlivé onemocnění způsobené virem. Postihuje zejména mláďata. Příznakem jsou úporné krvavé průjmy, hnilobně zapáchající a teplota nad 40°C. Štěňata ve věku 4-8 týdnů hynou v důsledku postižení srdečního svalu a edému plic. Léčba je často neúspěšná.
VZTEKLINA
je virové onemocnění vyskytující se hlavně u divoce žijících zvířat. Hlavním přenašečem je liška. Příznakem tiché formy je ztráta plachosti, slintání, poruchy polykání, zorničky nereagují. Zuřivá forma má tři stádia: v počátečním se změní chování, zvíře slintá, má poruchy polykání a zorničky nereagují, v excitačním stádiu se zvíře snaží uniknout, zakusuje se do překážek (i kovu) a cítí odpor k vodě a v paralytickém stádiu dochází k uvolnění, ochrnutí, změně hlasu a úhynu. Léčba se u zvířat neprovádí. Očkování proti vzteklině je v ČR povinné ze zákona pro psy starší 6-ti měsíců.
INFEKČNÍ HEPATITIS (zánět jater)
je virové onemocnění, které postihuje hlavně mladá a přestárlá zvířata. Příznakem je zánět mandlí, bolestivost v jaterní krajině, žloutenka, křeče, obrny, zvracení, průjmy, záněty rohovky, vysoká teplota. Léčba může být úspěšná, pokud není zvíře již celkově vyčerpané, nebo pokud se nejedná o perakutní průběh, kdy zvíře uhyne do druhého dne od zjištění prvních příznaků. I vyléčené zvíře může až 5 měsíců po vyléčení vylučovat virus – Váš pejsek se tedy může nakazit i od zdánlivě zdravého jedince!!
LEPTOSPIRÓZA
je těžké onemocnění masožravců, které často končí smrtí. Psi se často nakazí od myší a potkanů, které vylučují leptospiry močí (nedávat psům pít z kaluží !!!).
NAKAŽLIVÝ ZÁNĚT HRTANU A PRŮDUŠNICE – LARYNGOTRACHEITIS
nebo tzv. Kotcový kašel je virové onemocnění postihující hlavně mladé psy žijící venku. Příznakem je suchý kašel, malátnost, nechutenství, teplota. Úmrtnost je velmi malá, léčba většinou vysoce účinná a jednoduchá. Problémem u tohoto onemocnění je hlavně jeho vysoká nakažlivost (až 95%!)
PARAINFLUENZA PSŮ (chřipka)
je virové onemocnění, které se v ČR vyskytuje od roku 1983. Příznakem je úporný kašel, dávení, zvracení, zarudlý nosohltan. Lehčí forma trvá 3-4 dny, těžší 7 dní.
KORONAVIRÓZA
je dalším poměrně častým virovým střevním onemocněním. Nejčastěji onemocní štěňata, příznakem je vodnatý až mukózní průjem, občas i s krví. Často je koronaviróza komplikací parvovirózy, ale velké problémy může způsobit i samostatně. K infekci dochází perorální cestou a virus je velmi odolný vůči vnějšímu prostředí.
Každé štěňátko by již od chovatele mělo být očkováno proti parvoviróze a psince. Tyto choroby je vhodné podle očkovacího schématu jednou až dvakrát přeočkovat. Doporučuji v dalším vakcinačním schématu naočkovat i leptospirózu a hepatitidu. Od třech měsíců věku je také možno očkovat kvalitními vakcínami proti vzteklině. Dospělého psa stačí očkovat 1x ročně. Dodržujte vakcinační schéma dle uvážení Vašeho veterináře!
Po očkování dopřejte Vašemu psu asi týden bez větší fyzické námahy.